V pěti písních, které se dotýkají hip hopu, popu i dance music, vystupují z komfortní zóny a představují se jako hudebníci, kteří se nenechají svazovat svými osobními žánrovými škatulkami.
Každá z písní na EP je jiná, používá odlišné výrazové prvky a pro oba hudebníky je více či méně vybočením z obvyklého pohodlí a výrazu. Ústřední píseň, jediná ryze hiphopová, představuje Lenny jako velmi solidní rapperku, která má v hlase potřebnou ostrost a drzost, ale zároveň nijak netlačí na pilu. Je to pro ni dozajista nová nevyzkoušená poloha, stejně jako zpěv v češtině v písni My dva; předtím zpívala česky jen v duetu se svou maminkou Lenkou Filipovou.
Ještě více než čeština je překvapivá třetí skladba z ípíčka nazvaná Zamlžený skla, čistokrevná taneční hudba. Pro někoho to bude možná jen obyčejná tucárna, minimálně ale ukazuje, že Lenny ani Marpo se nebojí překvapit pro ně netradičním zvukem. Vkusný dance v Česku žádné z větších jmen tuzemské scény ani nedělá, a tahle písnička má šmrnc a v některých momentech výrazově pokukuje po tanečním popu podobného střihu, jako dělá třeba švédská zpěvačka Tove Lo.
Zbylé dvě písně Valentine a Love Never Dies jsou něčím, co by docela dobře zapadlo do tvorby Lenny, takový sympatický a lehce stravitelný popík. Naopak Marpo tu musel ubrat ze svého obvyklého agresivního rapu, který by se k charakteru písní moc nehodil. Promlouvá tu jeho citlivější stránka, o které mluví v nedávných rozhovorech.
Pravda, songy na ípíčku nejsou po hudební stránce až tak silné jako předchozí duety Kruh a Easy. Jako experiment a zkouška společného tvoření však šlapou solidně a bez výrazných zádrhelů. Ukazují i to, že si Lenny a Marpo po profesní stránce rozumí a chápou se, a zároveň se vybízejí k novým věcem, na kterých si zkoušejí, co jim ještě funguje, a co už tolik ne. Ípíčko Klenoty pravděpodobně nenaznačuje cestu, po které se na svých sólových dráhách vydají, ale odbočka je to povedená.