Hvězdy jsou jak bonbónky je píseň vydaná k nedožitým Hapkovým osmdesátinám. Archivní skladba ovšem v podání Lucie Bílé a produkci Dalibora Cidlinského jr. nezní nijak zaprášeně, naopak, její zvuk je aktuální a kvalitou i provedením (včetně klipu Zbyňka Raušera) vyčnívá nad běžnou produkcí pro malé posluchače.
Ano, je to kýč, z jehož kombinace s něžným zpěvem se může jeden cítit poněkud ulepeně. Ale znovu, píseň je určená jinému publiku. Dětičky chtějí v muzice zábavu, příběh, vyprávění, obrazy. Hapka s Horáčkem pro ně složili povedený kousek. Víc obsahově k nové písni Lucie Bílé ani není co dodat.
Snad jen škoda toho načasování vydání. Jasně, má to být neznámá Hapkova píseň k jeho výročí. Ale při poslechu se trochu vtírá myšlenka, jaká je škoda, že si to Bílá neschovala až na Vánoce. To je totiž období, kdy český éter i vysílání pro nejmenší zaplevelí hromada instantního kýče skládaného podle zavedeného mustru. Do Hvězdy jsou jak bonbónky stačí přidat špetku rolniček a je z nich slušná vánoční skladba, která by trochu vyvažovala ten tuctový zbytek. I kýč se dá dělat kvalitně, jak vidíme na tomto příkladu. A kvalitní kýč jako když najdeš. Proto navrhuji, abychom teď zavzpomínali na Hapku a na Vánoce vytáhli Hvězdy jsou jak bonbónky zas. Ještě se nám budou hodit.