Není to tak dávno, co jsem se zde rozplýval, jak to Dykově polokapele, poloorchestru D.Y.K. skvěle hrálo na Prague Rocks. A pořád si myslím, že byli to nejlepší z celého festivalu. O to víc mě překvapil nový singl Nemusí bejt všechno dobrý. Zpěvák jej nahrál ve spolupráci s Endruem a Jenem Hovorkou a při jeho poslechu i sledování klipu vyskakuje v hlavě jediná otázka: „Proč?“
Zvláštní kříženec a capelly a minimalistických aranží je zajímavá kombinace, to zas ano. Ale provedení trochu hapruje. Na první poslech připomíná Dana Bártu s Illustratosphere, až by si jeden řekl, jestli pánové nechtěli nahrát přímo něco v tom duchu. Dyk má sice výrazně větší fanouškovskou základnu a pro někoho to tak bude znít novátorsky, ale nedá se nic dělat, s tímto zvukem budou Dyk a spol. na české scéně už „věčně druhý“, jak se říká ve fotbalu. Ovšem nutno přiznat, že Endru a Jen Hovorka už se s Bártou hudebně potkali, dvojice se navíc podobné pódiové improvizaci věnuje nějaký ten pátek. Možná jde jen o určitou poklonu Illustratosféře, ke které přizvali i Dyka. Těžko říct, ten singl v tomto ohledu opravdu není moc čitelný.
Je v tom lehkost, poetičnost, vyjádření rozpoložení mysli, to bezpochyby. Ale všechno jaksi v instantní podobě, stačí nasypat do hrnečku a zalít vodou a hle, hipster druidi jsou na světě. Takhle celé zabalené a zprodukované do singlu o ambiciózní pětiminutové stopáži to připomíná…co mi to jen připomíná?
Jo, už vím! Když Beatles v roce 1968 odjeli do Indie, vrátili se okouzleni tamní spiritualitou a nejspíš i kdovíjakými látkami jako vyměnění. A Nemusí bejt všechno dobrý zní, jako kdyby podobnou spirituální cestu podnikli Nightwork. Klip, co vypadá jako dlouhá reklama na minerálku, podivnost celého počinu jen podtrhuje.
Na Dykovi je fascinující jeho neúnavná aktivita, kdy se pouští do nové a nové hudby, které zároveň jeho výrazný talent zajistí pokaždé atraktivitu – vždycky zkrátka bude zajímavé si to pustit už jen proto, aby si člověk poslechl tu práci s hlasem. Nemusí bejt všechno dobrý je výjimka, dobrovolným napodobováním Dana Bárty se Dyk vzdal toho, čím byl vždycky zajímavý. Což platí i pro Endrua a Jena Hovorku, například jejich předloňský singl (i klip) Move je stokrát záživnější než tohle.