Kapela Goodfellas svého času zněla na české scéně zajímavě. Parta kluků s láskou k britské kytarové devadesátkové scéně zkusila tento styl přenést do českých klubů. Vydali slušné desky, ale nevydrželo to. Zkusili to znovu jako The Fellas, což byla krátká kapitola, kdy kapela připomínala Goodfellas překryté lešením. A z těchto základů teď vykráčela na scénu trojice Anděl Brothers.
Zvukově není o čem pochybovat, pánové na britpop nezanevřeli a hrají ho vesele dál. Ostatně, i ty žluté bundy spoluvytvářející image kapely jsou celkem jasný odkaz na Iana Browna. I ta hudba, to jsou britské devadesátky jak vyšité. Nejkřiklavěji proto na singlu Lůzr působí český text. Ne že by britpop a čeština nešly dohromady, třeba ano, ale to se dozvíme až v momentě, kdy se Anděl Brothers vymotají ze školáckého rýmování založeného na opakování slovesných tvarů.
Jinak tomu není moc co vytknout, ba naopak. Je třeba ocenit, že se Anděl Brothers nesnaží o žádné trendy a přináší muziku, na které vyrůstali a baví je hrát ji i dneska, ber nebo nech bejt. Je to sympatický přístup typický přesně pro ten druh kapel, kde už mají členové něco odehráno a nepotřebují moc lámat přes koleno, jak se dostat do hitparád.
Jenže to může být pro Anděl Brothers i kamenem úrazu. Britpop je dávno za zenitem, stala se z něj hudba pro pamětníky, milovníky retra a v současné britské kytarové scéně zaslechneme jen jeho matné dozvuky. Může takový žánr uspět v roce 2023 v Česku? Pro tuto trojici je to navíc už třetí pokus, jak se stejným žánrem u tuzemského publika bodovat. Toto britpopové srdcařství a houževnatost můžeme ocenit, ale na nějaké velké sály či hlavní časy v programu festivalů to nejspíš nebude.