První den byl vyhrazen především křtu alba Blurry AF jednoho z nejinovativnějších slovenských producentů Jonatána Pastirčáka, který se v poslední době prezentuje jako Isama Zing. Na křtu ho doprovodila řada hostů, například Oliver Torr, DJ GÄP a další. I zbývající dva dny ovšem nabídly přehršel vynikající hudby.
Hlavní festivalový program probíhal stejně jako vloni na pěti pódiích. Jedno bylo pod širým nebem, čtyři vnitřní. Ta se nacházela v suterénu, přízemí i prvním patře budovy, v níž se skrývala i šestá scéna, na níž se konaly tzv. secret gigs. Komorní akustická vystoupení některých interpretů z ostatních pódií, která byla vyhlašována až v průběhu festivalu.
V Nové Cvernovce se představily více než čtyři desítky interpretů ze Slovenska i zahraničí. Českou republiku letos reprezentovali Amelie Siba s kapelou, Oliver Torr, Sýček a NIVVA. Nicméně za českého zástupce lze považovat i Nichiho Mleboma, v Brně usazeného rakouského songwritera a multinstrumentalistu Juliana Werla.
Nichi Mlebom
Sharpe se koná v jedné budově a jednotlivá pódia jsou doslova přes chodbu, což z něj dělá téměř komorní akci. Dramaturgická pestrost a zastoupení různých žánrů jej zase činí zajímavým i pro širokou veřejnost, i když na ni tento typ veletrhu kapel primárně cílen není.
Nebylo v mých silách absolvovat všechna vystoupení a ani jsem to neměl v úmyslu. Do Bratislavy jsem jel se záměrem poslechnout si co nejvíc jmen, která jsem neznal nebo ještě neměl tu čest je vidět naživo. Dovolím si zmínit interprety, kteří mě zaujali nejvíc.
Freekind
Z pátečního programu mě nadchlo vystoupení neosoulového dua Freekind, které tvoří chorvatská pianistka a zpěvačka a slovinská bubenice. Ve své hudbě kapela míchá soul, R&B či jazz. Utkvěla mi i postpunková kapela Global Charming, jejíž vystoupení považuji za svůj osobní vrchol festivalu.
Global Charming
Holandská čtveřice Global Charming dává ostrý a vtipný post-punk, postavený na opakujících se rytmech, ostrých výkřicích kytar a štěkajícím zpěvu.
LOTTA
V sobotu mě potěšila hned první dvě vystoupení. Rád bych zmínil koncert talentované slovenské zpěvačky (jinak také textařky skupiny Fallgrapp) Dagmar Mišíkové. Říká si LOTTA a předvedla své těžko uchopitelné, ale o to uhrančivější, písničky plné atmosféry a silných melodií v akustickém setu za doprovodu cimbalisty.
Oslovila mě také poměrně nová bratislavská kapela NOV, která ve své hudbě spojuje shoegaze, post-rock a lehkou psychedelii se slovenskými texty.
NOV
Samozřejmě nemohu zapomenout na výborná vystoupení, která předvedli Amelie Siba s kapelou a Nichi Mlebom. Na venkovním pódiu se představila slovenská zpěvačka a skladatelka Timea (vlastním jménem Timea Gregová) se svým moderním a hudebně barevným popem inspirovaným alternativnějšími žánry. Na největším vnitřním pódiu nazvaném Klub Cverna zase otevírala program slovenská songwriterka s jedinečným hlasem – Tamara Kramar usazená v Brightonu.
Tamara
Velmi zajímavé bylo také vystoupení experimentální slovinské harfistky, která si říká, rouge-ah. Její abstraktní kompozice postavené na terénních nahrávkách, šumech a loopované digitálně zpracované harfě přitahují pozornost.
rouge-ah
A protože mám rád kytary, musím vypíchnout maďarskou dream popovou skupinu Mayberian Sanskülotts, která proplouvá zasněným 80´s new wave romantismem zahaleným gradiózností shoegaze.
Mayberian Sanskülotts
Stejně tak mi lahodil chytlavý a energický indie-pop s prvky moderní psychedelie a kraut-rocku postavený na exakticé rytmice a zajímavých tříhlasých vokálech srbských KOIKOI.
KOIKOI
Samozřejmě jsem si užil i podmanivé rytmy na hranici transu krautrockové kapely Sýček a progrockovou jízdu obnovené slovenské skupiny The Ills s novým kytaristou.
The Ills
Bylo toho hodně a bylo to skvělé. Sharpe byl opět podařená a skvěle organizačně zvládnutá akce, na níž se přátelská atmosféra snoubila s výborným výběrem umělců, kteří si zaslouží pozornost.
Nina Kouhout
Italia 90
Timea
Tolstoys
Sýček