Ráno přitom v Praze pršelo o dost víc než obvykle a představa příjemné akce pod širým nebem se zdála dost vzdálená. To jsme ještě nevěděli, že se večer na Střeleckém ostrově sejde tolik lidí, kolik jsme tam letos ještě neviděli. A nás ta atmosféra párkrát i dojme.
To bylo tak – už sestry 20 Minutes, které jsme viděli poprvé vystupovat v doprovodu druhého kytaristy, nás potěšily tím, jak jako performerky rostou. Nezářily jenom svými oblečky, ale i jako umělkyně, jejichž cílevědomá práce je posouvá čím dál víc dopředu.
A potom tu byla Káťa. Promiňte to familiární oslovení, ale tuhle holku sledujeme už hodně dlouho a hodně dlouho jí přejeme přesně to, čeho jsme včera byli svědky. Aby se našla a svůj talent rozbalila naplno. Nejprve dovolte malou odbočku – včerejší akce měla totiž zvláštní energii. Je to už pět let, co jsme na Pontonu měli před Davidem Kollerem Davida Stypku s Bandjeez. Zůstávají velmi silné vzpomínky, byl to opravdu výjimečný večer, kdy se „předskokan“ minimálně vyrovnal hlavní hvězdě.
Nyní se Bandjeez vrátili s Kateřinou Marií Tichou, s kterou už pár měsíců vystupují. To spojení nás těšilo od začátku a teď jsme je poprvé viděli hrát. Stručně, abychom se aspoň částečně vyhnuli patosu: S touhle kapelou za zády je Kateřina na pódiu naprosto suverénní, uvolněná a prvotřídní zpěvačka. Své autorské písně předvádí s jistotou a šarmem. Člověk je na ní najednou fakt pyšný. Zazněla i skladba Čaruj Davida Stypky, což ve mně osobně vyvolalo emoce, které se dají těžko popsat. Čekala jsem slzy, ale byla v tom radost. Že tu písničku slyším, zpívá si ji se mnou spoustu lidí a že Bandjeez hrajou… Všechno se povedlo.
