Ve znamení punkrockového subžánru se Cock Sparrer povedlo to, o co se snaží už více jak čtyři dekády, tedy spojit fanoušky napříč hudebním spektrem.
Co na tom, že vznikli už v roce 1972. Hned s nástupem na podium dokázali, že v jejich režii punk stále žije. Pětice z východního Londýna odstartovala show s nábojem, který si udržela až do konce, přičemž celé vystoupení se neslo v duchu rychlých temp, nespočtu kytarových sól a hlavně pozitivní energie. Přesto, že fanoušci reagovali hlavně na nejznámější nahrávky jako I Got Your Number nebo England Belongs to Me z alba Shock Troops, napříč publikem se propisoval určitý údiv nad tím, jak dobře to pánům i v tak požehnaném věku zní.
Na Mighty Sounds se Angličanům povedlo přetavit dlouholeté zkušenosti do lepšího zvuku, než jaký může fanoušek slyšet na jejich prvních albech. Nešlo však pouze o technický posun. Cock Sparrer pravděpodobně za ta léta hráli tolikrát, že se to nutně muselo odrazit na kvalitě živých vystoupení. Během nich sice nemůžeme čekat, že šedesátníci budou skákat do lidí a demolovat pódium, jak si u většiny punkových kapel představujeme v době jejich největší slávy, ale můžeme alespoň pozorovat onen obrovský pokrok k hudebnosti, která je u mladých punkáčů často upozaděna na úkor sdělení a bezprostřední show.
Nejlepší ukázkou této proměny byl během pátečního koncertu výkon Colina McFaulla. Ten zpíval čistě a s přehledem se vypořádal i s nejvyššími tóny, jež s rostoucím věkem většina jeho stárnoucích kolegů z legendárních kapel raději vynechá. Skromně ale úderně komunikoval s publikem a několikrát došlo i na nevědomé screamování. Ačkoli McFaull pravděpodobně jen „přidal na chrapláku“, mně jakožto metalcorovému fanouškovy spadla brada nad touhle schopností kontrolovat precizně svůj projev téměř v sedmdesáti letech.
Cock Sparrer jsou živoucím trilobitem, který by se se svým vystoupením na Mighty Sounds nemusel stydět ani před o několik dekád mladšími punkovými kolegy. Přesto, že by se o jejich pátečním vystoupení dalo napsat mnoho, nejúderněji ho dokázala citovat dvojice fanoušků stojící během show za mnou: „Ty vole, tohle poslouchala moje máma, když jí bylo 17, a čum, jak to těm dědkům hraje!“
