V rozsáhlé eseji, kterou Em sepsal pro magazín XXL , pojednává o tom, jak se „všechno změnilo“, když v roce 1999 podepsal smlouvu s labelem Interscope Records a vydal druhé studiové album The Slim Shady LP. Popisuje, jak krátce po přestěhování do Los Angeles spolu s přáteli poprvé vyrazil do Tijuany na nákup drog jako je opioidové analgetikum Vicodin.
„Když jsme tam jeli naposledy, byli jsme druzí ve frontě na celnici a ten chlap před náma se začal hádat s celníkama. Povalili ho na zem a začali mu z kapes vytahovat prášky a tak,“ připomíná Eminem. „Měli jsme šílenej strach, ale zvládli jsme to. Měli jsme kalhoty totálně nacpaný práškama. Ani nedokážu říct, jak moc toho bylo.“
Situace na celnici sice byla včasným varovným znamením, Em si však v tu dobu nemyslel, že by měl problém: „Drogy jsem měl opravdu rád. Jakmile jsem začal trochu vydělávat, mohl jsem si jich koupit víc.“
„Dokud jsem se neproslavil, nebral jsem nic těžkého,“ vysvětluje. „Experimentoval jsem. Neměl jsem žádnou konkrétní oblíbenou drogu. Tehdy jste jeli na turné a lidi vám dávali drogy zadarmo. Chvíli jsem to zvládal, ale pak se mi ty sračky zalíbily příliš a nevěděl jsem, jak přestat.“
Nějakou dobu dokázal svou závislost bagatelizovat, mezi alby The Marshall Mathers LP z roku 2000 a Encore z roku 2004 však přišel bod zlomu. Tehdy rapper před vystoupeními užíval směs Vicodinu, Valia a alkoholu a taky Ambien, prášek na spaní. Připomíná vystoupení v televizní show 106 & Park stanice BET (Black Entertainment Television), kde se objevil spolu s 50 Centem a americkou hip-hopovou skupinou G-Unit, a následný rozhovor.
„Kolečka přestávala do sebe zapadat. Jedna z moderátorek se mnou mluvila a já jsem jí nerozuměl ani slovo. 50 mě musel krýt a odpovídat na otázky za mě,“ přiznává Eminem. „Kdybyste se teď na ten rozhovor podívali, určitě byste si toho všimli. Všichni kolem mě tehdy věděli: ‚Je v prdeli. Něco s ním není v pořádku.‘“
Jeho nejtěžší období užívání drog a závislosti trvalo asi pět let. „Tehdy mi to připadalo jako dlouhá doba, ale když se na to teď dívám zpětně, nebyla to až taková doba na to, aby můj problém explodoval tak, jak se to stalo.“
Emovo zneužívání návykových látek eskalovalo po smrti jeho přítele a spoluhráče ze skupiny D12 Proofa v roce 2006, kdy jeho závislost „dosáhla stropu“. Em si vybavuje, jak krátce po Proofově smrti spadl doma v koupelně, probudil se v nemocnici a odevšad mu trčely hadičky. Nebyl schopný mluvit a nechápal, co se stalo.
„Těsně po Proofově smrti jsem byl sám doma, ležel v posteli, nemohl jsem se hýbat a jen jsem zíral na stropní ventilátor. Bral jsem další a další prášky. Dva dny jsem nemohl ani chodit. Množství drog, které jsem užíval, raketově stouplo. Najednou jsem měl deset zasraných dealerů, od kterých jsem ten shit získával. 75 až 80 pilulí Valia za noc, a to je sakra hodně. Nechápu, jak je kurva možný, že jsem ještě tady. Otupovala jsem si mysl,“ píše dále upřímně.
V prosinci 2007 byl Eminem hospitalizován po předávkování metadonem. Tehdy mu lékaři řekli, že požil ekvivalent čtyř sáčků heroinu. V následujícím roce podstoupil odvykací kůru. Po předávkování se prý znovu musel učit rapovat.
„Vzpomínám si, že když jsem byl poprvé čistý a všechny ty sračky se dostaly z mého těla, byl jsem opravdu šťastný a všechno pro mě bylo nové,“ řekl o období, kdy pracoval na albu Relapse z roku 2009. „Bylo to po dlouhé době první album, které mě bavilo nahrávat.“
„Jako by mě hudba znovu začala bavit a znovu jsem se učil rapovat. Celý ten proces jsem si pamatoval, ale nějakou dobu trvalo, než můj mozek začal znovu fungovat.“