1. Hudba na posledním místě
O tom, co má Slavík společného se současnou hudební scénou, nejlépe vypovídá, že na první skutečné hudební číslo došlo po více než osmadvaceti minutách přes tři hodiny trvajícího ceremoniálu. Šlo o vystoupení Jiřího Korna, ve kterém se autorům a režisérovi zdařilo podařilo evokovat atmosféru pořadu Možná přijde i kouzelník z vysílání konkurenční ČT3. Slavík dnes není hudební pořad. Je to jen další televizní estráda s písničkami.
2. Nekoneční moderátoři
Aleš Háma a Ondřej Sokol svedli souboj v tom, kdo dokáže zaplnit delší časový úsek bezobsažným žvaněním. Vyhrála překvapivě třetí vzadu Tereza Pergnerová, která při vyhlášení síně slávy nepustila Jiřího Suchého ke slovu a jednala s ním i Jitkou Molavcovou jako s nesvéprávnými dětmi.
3. Kategorie hip hop
Kvůli popularitě rapu loni pořadatelé vyčlenili žánr do samostatné kategorie, aby „normální hudbě“ nekazila výsledky. Letos za sebe rapová scéna vyslala jeden velký fakáč (a Jakuba Koháka). Půlhodinový blok předávání, na který nikdo z oceněných nepřišel, ilustroval, jak velkým reliktem minulosti je Slavík pro současnou generaci, která už zaplaťpánbůh neřídí svůj vkus podle televize.
4. Vystoupení Dary Rolins
Asi to mělo být velkolepé číslo k oslavě padesátin. Ale působilo to spíš jako splácané karaoke ve tři ráno v bulharském plážovém baru, kde by se dobře bavil taky jenom Jan Bendig.
5. Nerelevantní výsledky
Slavík začínal v době, kdy se popularita dala spočítat pouze korespondenčními lístky. Dnes se stačí podívat na trendy na Youtube a Spotify, nebo do žebříčků IFPI a na velikost a zaplněnost koncertních sálů. Jsou ale Atmo Music nebo Marpo populárnější než Viktor Sheen nebo Yzomandias? Prokazatelně ne, ale vyhráli Slavíka…
6. Úvodní píseň
V úvodní slavičí písni pro moderátory se autor Ondřej Gregor Brzobohatý pokusil dorovnat své vlastní kompozici Vystřelená, kterou napsal loni pro narozeniny Jiřiny Bohdalové. A nutno říct, že v disciplíně podbízivé estrádní debility přes svůj nesporný talent skutečně dosahuje konstantní úrovně. Bylo to skoro tak dobré jako jeho reklama na Kamali.
7. Objev roku
Český slavík v roce 2022 objevil Calina, jehož skladby měly už před třemi lety více než 10 milionů views na Youtube a jeho druhé album je letos už 33 týdnů nepřetržitě v top 5 žebříčku IFPI. Gratulujeme. Calinovi k tomu, že nepřišel.
8. Projev Vojty Dyka
Pozor. Stříbrný slavičí projev Vojty Dyka byl, stejně jako jeho závěrečný Šumavský otčenáš, ve skutečnosti nejlepším momentem nekonečného večera. Přesně v něm vystihl, jak zbytečná je soška, která oceňuje lidi za to, že nekoncertují a nevydávají alba.
9. Sponzorská backstage
Rozhovory Terezy Pergnerové ze zákulisí. Hosté sem byli patrně posíláni za trest, aby si stoupli na hanbu vedle obřího sponzorského loga Trinity Bank a snažili se v jeho svitu uspět v nové slavičí kategorii dobrá odpověď na blbou otázku. Cenu si neodnesl nikdo.
10. Karel Gott zemřel
A s ním měl odejít i Slavík. Přestože diváci už nesmí pro Gotta hlasovat, na Nově se bez nějakého odkazu na něj neobešli, co dvacet minut. Po loňských experimentech s hlasováním se navíc do starých kolejí vrátily i výsledky, které nás vedou k poznání, že Slavíci jsou i v roce 2022 ztracený bílý kabát. Vypovídá to o české hudební scéně něco, co bychom bez Slavíků nevěděli? Přibližně to samé, co o úrovní české televizní zábavy.