Album se bude jmenovat FOREVERANDEVERNOMORE a v červenci ho předznamenal singl There Were Bells. Deska bude obsahovat desítku skladeb a vznikla v Enově studiu v Londýně. Producent, kterému přezdívají „otec ambientu“, na ní poprvé od roku 2005, kdy tak učinil na nahrávce Another Day On Earth, nazpíval většinu písní.
Pilotní singl napsal před loňským srpnovým společným vystoupením s bratrem Rogerem v aténské Akropoli, která je na seznamu světového dědictví UNESCO. Odtud také pochází doprovodné video. V Aténách bylo 45 stupňů a všude kolem zuřily lesní požáry. Nejspíš proto Eno koncert zahájil slovy: „Myslel jsem, že tady jsme v rodišti západní civilizace, pravděpodobně jsme ale spíš svědky jejího konce.“
Píseň podle něj upozorňuje na současnou klimatickou nouzi, tedy téma, kterým se zabývá na celém albu. „Stejně jako všichni ostatní, zjevně kromě většiny vlád na světě, jsem přemýšlel o naší nejisté budoucnosti a nová hudba vznikla na základě těchto myšlenek. Přesněji řečeno jsem to cítil a hudba vyrostla z mých pocitů,“ uvádí spíš se zápalem ekologického aktivisty než hudebníka v tiskové zprávě. „Vy, kteří mé pocity sdílíte, si uvědomujete, že se svět mění extrémně rychlým tempem a že velké části z něj navždy mizí… odtud název alba,“ vysvětluje. „Nejsou to propagandistické písně, které by vám říkaly, čemu máte věřit a jak jednat. Jde spíš o zkoumání mých vlastních pocitů.“
Další ukázka z desky nazvaná We Let It In pochází ze začátku září. Spolu s jejím zveřejněním Brian Eno popsal, jak se mu v posledních letech změnil hlas: „Ztišil se. Nechci zpívat jako teenager, zní melancholicky, trochu lítostivě. Pokud se týká psaní, mé současné písně jsou opět krajiny, ale tentokrát i s lidmi.“ Rád prý vytváří zvukové světy a zve do nich své blízké. Ženský vokál v písni patří Enově dceři Darle.
Spolu s písní Eno zveřejnil také podrobnosti k přednášce v rámci projektu Space Music, s níž vystoupí koncem října v londýnském Barbican centru. Bude nepřekvapivě pojednávat o jeho dvou hlavních tématech - o zvuku i o ochraně klimatu.
U vlastních skladeb, přednášek či veřejných debat na dané téma ale Eno nezůstává a zapojuje také kolegy z branže. Produkoval píseň Future Is Future, před čtyřmi lety vydaný sólový debut Michaela Stipea z dnes už neexistujících R.E.M. A společně si připsali historický unikát. Singl totiž nedávno nabídli na vůbec prvním komerčně dostupném dvanáctipalcovém vinylu z bioplastu. Po pětistovce kopií splitu, jenž obsahoval také Oh My Heart od multimediální umělkyně a hudebnice Beatie Wolfe, se zaprášilo.
Výtěžek z prodeje získala Enova charita EarthPercent, která propojuje hudební průmysl s organizacemi, jimž není lhostejná klimatická krize. Do iniciativy se zapojili hudební agenti, pořadatelé, manažeři i vydavatelství. Vznikla minulý rok a letos v dubnu vydala na Bandcampu u příležitosti Dne Země spoustu exkluzivních skladeb. Kromě Ena a Stipea je darovali kupříkladu Coldplay, Anna Calvi nebo Jarvis Cocker.
„Snažíme se hudební průmysl přimět k tomu, aby poslal ostatním odvětvím jasnou výzvu: Udělejme revoluci!“ shrnul Eno v jedné větě snahu své organizace. Po převratu v hudbě by rád ještě jednou rád změnil svět.