Obrázek k článku Best of 2022. Objev roku? Sláva příběhům! Rockoví LaBe, Martin Chobot i drzá Rozálie
| Honza Vedral | a redakce, Foto: Michal Havlíček

Best of 2022. Objev roku? Sláva příběhům! Rockoví LaBe, Martin Chobot i drzá Rozálie

Redakce Headlineru sestavila napříč žánry svoje hudební best of roku 2022. Tohle je 14 českých objevů, které nás loni bavilo poslouchat.

Rok 2022 byl po všech těch experimentech s elektronikou, popem, co je příliš hyper, aby byl dobrý, a hledáním cest, jejichž slepota je dávno známa, až překvapivě rockový a písničkářský. Alespoň tak působí náš redakční výběr domácích objevů. Většina z nich má něco společného: silný příběh.

Český objev roku 2022: LABe

Niterná rocková deska Adama Jánošíka, bubeníka The Atavists. Zhmotnění těžce zraněné duše, která se dostává ze sraček zase nahoru. Mám k tomuhle projektu, který vznikl z přetlaku a na nosiče a streamy se dostává vlastně jen náhodou díky Tomáši Frödemu, který nazpíval většinu vokálů, silný vztah. Baví mě texty, jsem nadšený strukturou jednotlivých písní, v nichž Adam bourá zajetá schémata, baví mě vokály, ale největší sílu má ten příběh. Příběh leckoho z nás. Příběh někoho kolem vás. Příběh, který možná znáte. Chcete to zjistit? Pusťte si Noční směny!

Dany Stejskal

Adam Jánošík není na české scéně žádný nováček. Naopak. Ale do objevů patří, protože Noční směny jsou jeho sólový debut. A možná právě díky tomu, že ho neuspěchal a otisknul do něj leckdy trpké zkušenosti, v naší redakční anketě tak zabodoval. Pokud nepasete po trendech za každou cenu, ale máte náladu na rockové album s výpovědí, zkuste LABe.

Honza Vedral

Výběr z redakčního best of 2022- Objev roku CZ 

Hudba nejsou závody. V jednotlivých kategoriích jsme se proto rozhodli vyhlásit vždy jedno jméno, na kterém se nás shodlo nejvíc redaktorů Headlineru. A v následujících tipech především brouzdáme na osobní vlně zajímavostmi napříč žánry. Řadíme je abecedně a za poslech stojí všechny. 

Black Holes

Loni jsme o Black Holes hodně napsali, dokonce byli na listopadové titulní straně. Hráli nám na osmých narozeninách a na prvním Headliner Lokálu, který se s dramaturgií Marka Reinohy konal v Brně. Sympatická dvojice, která si sebevědomě a s klidem jde za svými sny, vydala letos skvělou desku Time to Say Goodbye.

Šárka Hellerová

Time to say hello! Black Holes ukazují, že i ve dvou se dá dělat muzika, která má na jednu stranu rockový říz a na tu druhou i charizma současného dění. Jestli jsou už s druhým albem ještě stále objev vlastně netuším, ale určitě toho mají ještě hodně před sebou

Honza Vedral

Cold Meat Party

Mladou partičku jsem poprvé viděl na podzim loňského roku naživo v Café V lese. Je to příjemná fresh indie kytarovka newyorského střihu, která vychází z rock´n´rollu. Příjemné kytary a zajímavý zpěv, nesmělost i extroverze. Je to hodně fajn.

Marek Reinoha

Earie

Tuhle kapelu jsem si objevil díky rubrice Feedback a na první dobrou mě zaujala. Neobvykle dramatické beaty, samply, ruchy a skřípoty, zajímavě pojatá kytara hnaná přes různé przniče zvuku a výborná zpěvačka. Zatím mají venku jen jeden song, ale ten mě hodně baví. Těším se, co dalšího z nich vypadne.

Marek Reinoha

Jay Delver

Překvapení z Brna! Dotažené písničky frontmana a klávesisty Jakuba Urbánka v sobě mají sympatickou lehkost, silné melodie a smysl pro aranž. Jenom je trochu škoda, že je to celé (zatím?) anglicky.

Honza Vedral 

Martin Chobot

Na první poslech velmi příjemná deska, která se s každým dalším poslechem dostane víc pod kůži a odkryje další vrstvy. Martin Chobot svůj debut uvedl do světa nenápadně, vernisáží výtvarných děl, která ke každé ze skladeb vytvořil. Svoje příběhy vypráví civilně, ale s o to větším dopadem. I když album původně vydat nechtěl, zaslouženě rychle si nachází své publikum.

Šárka Hellerová

Zdá se, že se bývalý kytarista a manžel Ewy Farne začíná tam, kde skončil David Stypka. Jako autor a interpret písní, které se dovedou nenápadně zadřít pod kůži. Skládá písně o sobě tak, že se v nich může najít každý.

Josef Vlček

Marked As An Enemy

Marked As An Enemy byli loni jednoznačně nejmilejším překvapením na české hardcorové scéně. Jejich živá vystoupení jsou podobně energická jako jejich studiové nahrávky, které mají fantastický zvuk. Pokud máte rádi svižnou a rychlou muziku s akcentem na melancholické kytarové melodie, dejte rozhodně Marked As An Enemy šanci.  

Lukáš Rešl

Meizyy

Objevili se díky talentové soutěž W/RAP, kterou loni uspořádal The Mag. A rozhodně patří k nejzajímavějším novým jménům rapové scény, která se u nás v uplynulých měsících rozrůstala hlavně do kvantiny, méně už do kvality. Meizzy je sympatický už tím, jak má zvládnutou techniku a taky energií. Je to radost sledovat.

Honza Vedral 

Mörghuul

Dřevní riffy, dřevní produkce, worship prvních desek Bathory nebo Celtic Frost, žádná velká originalita, ale zato smrtící energie a rychlost. Podobný black thrashing speed s těžkým feelingem zlatých metalových osmdesátých se v zahraničí drhne už léta, ale u nás zatím důstojný zástupce chyběl. Mladíci Mörghuul z Brna mění pravidla hry.

Radek Pavlovič

prazdniny

Brněnská kapela, která tvoří muziku původně postavenou na drum mašinách (dnes již se rozrostla o bubeníka), synťácích, random kytarách, nosných melodiích a zajímavém zpěvu. Nese se na vlně současných hudebních trendů a snaží se neustrnout v jedné žánrové škatulce. Balancuje mezi dream popem a svěží indie kytarovkou a oplývá příjemnou pokojíkovou atmosférou a nevtíravou chytlavostí. Inu, měli jsme je v žebříčku nadějí roku 2022 a vložené důvěře dostáli.  

Marek Reinoha

Je to komorní, tzv. pokojíčkové, ale je to príma. Ještě jsem je nestihl nikde naživo, ale v roce 2023 to hodlám napravit.

Jarda Konáš

Rozálie

Cesty domácí hudební scény jsou nevyzpytatelné. Kdo by to byl řekl, že jedny z nejzajímavějších písniček v roce 2022 natočí holka s harmonikou, drzostí a darem napsat vtipné i poetické texty, do nichž dovede civilně otisknout příběh i humor.

Honza Vedral

Jak už bylo řečeno, nástupkyně Radůzy, originální osobnost.

Josef Vlček

Sleep Twitch
Zní to možná jako malá domů, protože tam hraje kolega Wlado, ale když jsem je konečně slyšel na konci roku naživo, stali se pro mě objevem i bez osobního zaujetí.

Jarda Konáš

No comment!

Šárka Hellerová

Matěj Metoděj Štrunc

Lidověk je deska, která může přitáhnout ucho mladého posluchače k lidové hudbě. Jasně, k takovým předělávkám může být kdokoliv pěkně kritický. Každý ale musí uznat, že jak Matěj Metoděj Štrunc tak Thom Artway, odvedli na téhle desce kus vynikající práce a Štrunc tak patří mezi nejzajímavější jména, která se tu loni zjevila.

Daniel Mohr

Anna Vaverková

Annu Vaverkovou v Headlineru sledujeme už dlouho. Po úspěších její mezinárodní kapely The Flavians se loni pustila na sólovou dráhu. Na EP Roztomilá holka nabídla dnes tolik populární pokojíčkový pop. Ale co je důležité, na Headliner Pontonu v létě předvedla, že ho umí přesvědčivě podat i naživo. A to není vůbec samozřejmost.

Honza Vedral