Na naší scéně je řada zpěvaček, které poznáme podle hlasu. Ale mnohem méně jich je rozpoznatelných podle textu. Barbora Poláková do té výjimečné skupiny patří. Je vtipná, trefná, srozumitelná, občas jízlivá, nápaditě si hraje se slovní vatou, která se zahnízdila v současné češtině. Když to pak namotáte na chytlavou, dobře podanou a výtečně zprodukovanou muziku, je z toho zábava vysoko nad průměrem tuzemského mainstreamu.
V novém singlu DESE zamířila Poláková do světa kolotočářů, vrzajících labutí, upilovaných mušek na střelnicích a cukrové vaty, po které si člověk říká, že byla poslední v jeho životě. Zkrátka mezi světské, na něž je navázána taky dost specifická hudební kulisa. Stačí jen projít okolo se psem a stejně za tu dobu stihnete exkurzi do tanečního kýče 90. a nultých let.
Toto prostředí Poláková používá pro odpich do tří minut muziky, která zdaleka ten kýč převyšuje. Už funky podkres na úvod je z trochu jiného světa, razantní klávesy jsou zase lehkou disharmonií vtipně bořící klasickou osu tanečního hitu.
Ve třech minutách DESE je vůbec řada fórků na adresu tuctových diskošek a klišé, bez kterých se neobejdou – od přepáleného autotune přes otravné na-na-na pentličky až po stokrát omleté párty obraty, což krásně vystihuje pasáž se slovy: „Když půjdeš domů, bude brzy zejtra, ale když tu zůstaneš, bude ještě dneska.“ Čistá práce, líp to nešlo trefit.
Polákové navíc výborně asistují Jan Cina a Marek Adamczyk. Našla v nich skvělé sparingpartnery nejen se stejným talentem, ale i ochotou nebrat se moc vážně, bez čehož tenhle humor dělat nejde. Nebo jde, ale bude to vypadat povýšeně. Takto je DESE zkrátka dotažená zábava bez křeče, navíc s několika dobrými nápady dokazujícími, že vtipné disko v Česku fakt není jenom Těžkej Pokondr nebo Nightwork. Tak šup trochu toho Vitacitu do papuly a DESE trsat!